Malostranský hřbitov. Historie a současnost

Malostranský hřbitov, založený v místech morového pohřebiště ze 17. století, sloužil do konce roku 1884, kdy byl zrušen. Od té doby byla tato významná pražská památka, ojedinělá svého druhu v Evropě, několikrát v ohrožení likvidace. Monografie, svým rozsahem i zaměřením nejrozsáhlejší dílo na toto téma, představuje „hřbitov národního obrození“ (jak býval zjednodušeně prezentován) v historických a kunsthistorických souvislostech.

Kniha obsahuje rozsáhlý seznam pohřbených osob, sestavený z historických zdrojů, potvrzených a doplněných několikaletou badatelskou prací na místě. Životopisné údaje dávají představu o někdejším demografickém složení obyvatel Malé Strany a Hradčan. Jsou tu pohřbeni architekti a stavitelé paláců, kanovníci svatovítské kapituly, členové řádu premonstrátů na Strahově, univerzitní rektoři, spisovatelé, podnikatelé, hudebníci, malíři, rodiny šlechticů a měšťanů, řemeslníci i prostí občané.

Malostranský hřbitov je souborem hrobů s překrásnými náhrobky od předních sochařů i prostými deskami. Kniha zasvěceně popisuje jednotlivé typy náhrobků a křížů a výčet jejich zhotovitelů, například umělecký vývoj sochařské rodiny Platzerů. Umělecko-historický popis je věnován také litinovým křížům a mřížím a dokládá vysokou úroveň sléváren v Čechách na počátku 19. století. Srovnání současného stavu hřbitova se vzhledem před redukcemi jeho plochy v letech 1927 a 1950 umožňuje dobová fotodokumentace, v tomto rozsahu uveřejněná poprvé. Pomocí map si každý návštěvník hřbitova může najít medailonek zemřelého a dozvědět se, kdo jeho náhrobek vytvořil. Závěrem jsou zmíněny příklady historických hřbitovů v Rakousku a Německu a přístupy k jejich revitalizaci.

Ohlasy čtenářské veřejnosti:

Bohumil Živnůstka, nejaktivnějších v Adopci hrobů (viz Respekt z 14. 9. 2014):

Právě jsem poprvé zběžně prolistoval knihu Malostranský hřbitov kterou jsem koupil v knihkupectví ACADEMIA na Václavském náměstí. A musím konstatovat, že je skvěle zpracovaná. S podrobnější a přehlednější knihou tohoto zaměření jsem se dosud nesetkal.

Konečně vím, kde jsou pochováni prarodiče Jindřišky Slavínské, členky mého "Spolku mrtvých činoherců staré gardy Národního divadla", o níž je i v této knize zmínka. A množství informací o pánovi z Rittersbergu svědčí o významu tohoto rodu pro naší historii. Gabriele Kalinové a celému kolektivu autorů této knihy vyjadřuji obdiv a díky za výsledek perfektní několikaleté práce.