Povídky malostranské (2. vydání)

Čím je naše vydání jiné a pro čtenáře přitažlivé:

Klasický Nerudův soubor nebyl jistě nijak narušen, když jako „bonus“ k němu byla připojena povídka Pan Zeiler. Ilustrace akademické malířky Kateřiny Bittmanové nezůstávají v zajetí klasického stylu, přesto věrně dodržují místní a časové reálie.

Pečlivá textová příprava vycházela z kritického vydání ve Spisech Jana Nerudy, které bylo podrobeno další revizi a srovnání s prvními vydáními za Nerudova života. Doslov Aleše Hamana se objevně zaměřuje na vnímání Povídek malostranských jednotlivými generacemi literární kritiky.

Kniha je opatřena vysvětlivkami dobových výrazů a „nerudovsko-malostranským“ místopisem, v němž Petr Lachmann čtenáře provádí místy, která mají bezprostřední vztah k textu i k Nerudovu životu na Malé Straně.

Stálá obliba a uznávané místo v první desítce kánonu českých literárních děl – to jsou dnes znaky Povídek malostranských. Překvapivě se naplnila jejich doposud závěrečná věta: „Ať mně přijde Neruda ještě jednou s nějakou, povídkou malostranskou‘!“ Naše vydání totiž rozšiřuje klasický soubor ještě o jednu povídku, o níž znalec Nerudova díla profesor Aleš Haman říká, že námětem a způsobem zpracování k ostatním nepochybně patří. Nazval ji Pan Zeiler a nevylučuje, že by ji Neruda za svého života do dalšího vydání Povídek malostranských sám zařadil.

UKÁZKY:
Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku (109 kB) 
U tří lilií (93 kB)